Mýty a fakta o kohoutkové vodě

Skutečnost

Kvalita kohoutkové vody je u nás pravidelně kontrolována a výsledky monitoringu ukazují, že je až na malé množství výjimek, o kterých jsou dotčení obyvatelé povinně informováni, zdraví nezávadná a naprosto bezpečná (zprávy Státního zdravotního ústavu). Kvalitu vody si můžete kdykoliv ověřit u vašeho provozovatele. Výsledky by měly mít na svých webových stránkách. U větších provozovatelů je možné kvalitu vody jednoduše zobrazit na mapě online.

Skutečnost

Dnes už je možné pitnou vodu upravovat i bez chemické dezinfekce – jen UV zářením nebo i bez něj, je-li podzemní voda dostatečně kvalitní. V některých zemích (např. Nizozemí, Rakousko, Švýcarsko, Německo, Švédsko, Dánsko atd.) už je většina vody vyráběna a dodávána bez chloru. Několik takových vodovodů je také v ČR. Tam, kde se používá chlor, se ho už dnes používá méně a konzumace takto upravené vody je zdraví nezávadná. Pokud vám stopy chloru vadí chuťově či pachově při konzumaci, je vhodné nechat vodu chvíli odstát.

Skutečnost

V některých pitných vodách, ale zdaleka ne ve všech, je možné nalézt stopová množství léčiv, která mohou způsobovat obavy veřejnosti. Současně dostupné informace však nenaznačují, že by nalézané koncentrace léčiv v pitné vodě představovaly zdravotní riziko. Léčiva nejsou ze zákona daným předmětem monitoringu napřímo, v případě podezření na výskyt jakýchkoliv škodlivých látek v pitné vodě má však provozovatel povinnost jejich přítomnost a koncentraci ověřit. V případě podezření na přítomnost léčiv tedy můžete kontaktovat svého provozovatele vodovodu, který nezávadnost vody ověří, a svůj nález má povinnost komunikovat krajské hygienické stanici. Ta nález vyhodnotí, přičemž se může opřít o doporučení Národního referenčního centra pro pitnou vodu, které uvádí přijatelné koncentrace jednotlivých léčiv (Státní zdravotní ústav). Abychom si udělali představu, o jaká stopová množství se jedná: aby člověk pitnou vodou požil množství ibuprofenu rovnající se jedné tabletě, musel by ji pít nejméně 20 tisíc let 2 litry denně.

Skutečnost

I kohoutková voda obsahuje pro naše zdraví cenné minerály, jako jsou železo, vápník či hořčík. Vyhláška č.252/2004 Sb. stanovuje mezní hodnoty pro jednotlivé ve vodě přítomné látky, minerály nevynímaje, aby jejich obsah byl zdraví prospěšný, ne škodlivý. Dle poslední Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2024 pitná voda v ČR obsahuje průměrně vápníku 53,7 mg/l a hořčíku 10,5 mg/l, což je v souladu se zdravotními limity pro dané minerály dle zmíněné vyhlášky.

Skutečnost

Test balených vod ukázal, že některé balené vody obsahují pesticidy, dusičnany a další nežádoucí látky. Podobně se někdy mohou dostat nežádoucí látky do kohoutkové vody. Dusičnany jsou dle poslední dostupné Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2024 u nás v pitné vodě přítomné průměrně v množství přibližně 16,55mg/l v oblastech zásobujících více než 5000 osob a 17,91 mg/l v oblastech zásobujících do 5000 osob, což je výrazně pod vyhláškou stanoveným limitem 50 mg/l, který je stejný jak pro kohoutkovou, tak balené přírodní minerální vody.

V některých zásobovaných oblastech (v roce 2024 to bylo 113 oblastí) mohou být pro vybrané ukazatele stanoveny mírnější hygienické limity („výjimky“), které na základě hodnocení zdravotních rizik schvaluje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Nejčastěji se v roce 2024 jednalo o výjimky pro pesticid alachlor ESA (asi 11 tisíc dotčených obyvatel ve 24 zásobovaných oblastech) a dusičnany (asi 37 tisíc v 25 zásobovaných oblastech). Obyvatelé daných oblastí jsou o výjimkách vždy povinně informováni, i když z nich nevyplývá žádné omezení spotřeby. V některých dalších zásobovaných oblastech pak byl zákaz užívání pitné vody, o kterém byli dotčení obyvatelé informováni.

Dodržování mezních hodnot a jednotlivé naměřené hodnoty si můžete kdykoliv ověřit u vašeho provozovatele vodovodu.

Skutečnost

Mikroplasty, které jsou potenciálně nebezpečné pro zdraví člověka (Ghosh etal., 2023), jsou dnes bohužel všudypřítomné. Výzkumy však ukazují, že v balené vodě najdeme mikroplastů až dvakrát tolik než ve vodě kohoutkové, protože se do balené vody dostanou ze samotné plastové lahve a/nebo při procesu plnění plastové lahve (Mason et al., 2018). Hlavní cestou, kterou se dostávají do těla, však není voda, ale ovzduší (dýchání) a potraviny.